Místa

Sdílet

Vystoupit z kabinky lanovky na vrcholu Černé hory je jako projít branou do jiného světa. Hluk a spěch Janských Lázní v údolí se rozplynou a nahradí je hluboké ticho, přerušované jen šuměním větru v korunách pokroucených smrků. Zde, ve výšce téměř 1300 metrů nad mořem, se rozprostírá krajina, která si žije vlastním, prastarým rytmem – krkonošská tundra.

Okno do doby ledové

Srdcem tohoto světa je Černohorské rašeliniště, největší lesní rašeliniště v Krkonoších. Vydat se po dřevěných chodníčcích, které se vinou jeho středem, je jako cestovat zpátky v čase. Pod nohama máte tisíce let starou vrstvu rašeliny, která pamatuje dobu, kdy z hor ustupoval poslední ledovec. Vzduch je prosycen vůní vlhké země a pryskyřice. Kolem vás se rozprostírá tajuplná krajina plná malých jezírek s temnou, téměř černou vodou, ve které se odráží obloha.

Je to svět v miniatuře. Na mechem porostlých ostrůvcích rostou zakrslé borovice, břízy a vzácné druhy rostlin, které jinde nenajdete. S trochou štěstí a trpělivosti můžete spatřit i masožravou rosnatku okrouhlolistou, drobnou rostlinku s třpytivými kapkami na listech, která je tichým lovcem zdejšího mikrosvěta. Každý krok po dřevěném chodníku prohlubuje pocit, že jste vstoupili do živého muzea, kde se zastavil čas.

Rozhledy a ticho

Kromě rašeliniště nabízí vrcholová plošina Černé hory i úchvatné výhledy. Stará kamenná rozhledna, která tu stojí jako pamětník zlatých časů turistiky, poskytuje panoramatický pohled na hlavní krkonošský hřeben se Sněžkou, ale i do daleké nížiny. Je to místo, kde si člověk uvědomí majestátnost a rozlehlost hor.

Největším pokladem Černé hory je však klid. Přestože je její vrchol snadno dostupný, zachovává si atmosféru odlehlého a divokého místa. Je to ideální cíl pro ty, kdo nehledají sportovní výkony, ale chtějí se na chvíli zastavit, zhluboka nadechnout čistý horský vzduch a naslouchat tichu krajiny, která je starší než jakákoli lidská paměť. Je to zážitek, který zklidní mysl a zanechá v duši hlubokou stopu.