Neděle, 19 září, 2021

Pastýřský list na Velikonoce 2021 (východní církev slaví letos Velikonoce 2. května)

DomůČlánkyPastýřský list na Velikonoce 2021 (východní církev slaví letos Velikonoce 2....

Sledujte 1cesta.cz na VK.com

Christos Voskres!

Tento den si připomínáme největší křesťanský svátek, Kristovo slavné vzkříšení! Ježíš na Velký pátek podstoupil kruté bičování, bolestné trním korunování a cestu na popraviště s potupným křížem, nástrojem smrti.

Každému je jasné, že mrtvý člověk bez zásahu Boží všemohoucnosti nemůže vstát z mrtvých. Několik dní před svou smrtí a svým zmrtvýchvstáním Ježíš vzkřísil Lazara, který byl už čtyři dny v hrobě. Stalo se to v Betanii, asi 4 kilometry od Jeruzaléma. Když Ježíš přikázal, aby od hrobu odvalili kámen, Lazarova sestra Marta namítala: „Pane, už je v rozkladu, vždyť je to čtvrtý den.“ Ježíš odvětil: „Neřekl jsem ti, že budeš-li věřit, uvidíš slávu Boží?“ Když odvalili kámen, Ježíš zvolal mocným hlasem: „Lazare, pojď ven!“ Zemřelý vyšel, měl plátnem svázány ruce a nohy a tvář zahalenou šátkem. Ježíš řekl: „Rozvažte ho a nechte odejít.“ Jaká byla reakce na tento zázrak? Mnozí z židů, kteří přišli potěšit Lazarovy sestry a viděli, co Ježíš učinil, uvěřili v Něho. Někteří z nich šli ale k farizeům a oznámili jim, co Ježíš učinil. Jak reagovali nepřátelé Krista? Velekněží a farizeové svolali radu a řekli: „Co si počneme? Ten člověk činí mnoho znamení. Když proti němu nezakročíme, všichni v něj uvěří.“ Od toho času byli domluveni, že Ho zabijí.

Dále Písmo svaté svědčí: „Velký zástup židů se dozvěděl, že tam Ježíš je a přišli nejenom kvůli Němu, ale také aby uviděli Lazara, kterého vzkřísil z mrtvých. Proto se velekněží uradili, že zabijí také Lazara, neboť mnozí židé kvůli němu od nich odcházeli a uvěřili v Ježíše.“

Je třeba vědět, že vzkříšení Lazara z mrtvých je rozdílné od Kristova vzkříšení. Lazar i mládenec naimský a Jairova dcera, které Ježíš vzkřísil z mrtvých, později znovu zemřeli přirozenou smrtí. Ježíšovo tělo bylo nejen vzkříšeno, ale navíc i proměněno. Stalo se nesmrtelným a už nepodléhalo fyzickým zákonům. Toto oslavené duchovní tělo ve chvíli vzkříšení prošlo kamenným hrobem. Když apoštolé byli tu neděli večer za zamčenými dveřmi, Ježíš prošel dovnitř, ukázal se jim a řekl: „Pokoj vám!“ Apoštolé se zděsili a byli plní strachu, poněvadž se domnívali, že vidí ducha. Řekl jim: „Podívejte se na mé ruce a nohy: vždyť jsem to já. Dotkněte se mě a přesvědčte se. Duch přece nemá maso a kosti, jako to vidíte u mne.“ To řekl a ukázal jim ruce a nohy. Toto duchovní oslavené tělo budeme mít i my při druhém Kristově příchodu. Každého z nás čeká dříve či později smrt, které nikdo neunikne, a po ní Boží soud. Smyslem našeho života a jeho nejvyšším cílem je, abychom spasili svou nesmrtelnou duši. Ježíš říká: „Co pomůže člověku, i kdyby celý svět získal, ale svou duši zahubil?“ a zdůrazňuje: „Jakou výměnu dá člověk za svou duši?“ Pamatujme, pokud si zachováme víru v Ježíše a budeme plnit Jeho přikázání a zůstaneme Mu věrni, zachráníme svou duši. Pak už se nemusíme obávat o naše tělo. To bude při druhém příchodu vyzvednuto z prachu země, vzkříšeno a bude podobno Kristovu oslavenému tělu, jaké viděli apoštolé v den vzkříšení. Oni Ho viděli rovněž i v období 40 dní, kdy se jim zjevoval až do chvíle, kdy z Olivové hory před jejich zraky vstoupil vzhůru do nebe.

Ježíš věděl, že realita Jeho slavného vzkříšení bude zpochybňována, proto dopustil zkoušku na jednoho z apoštolů, který nedělní večer nebyl s ostatními. Druhý den apoštolé s velkým nadšením Tomášovi vyprávěli podrobnosti setkání se vzkříšeným Ježíšem. Dokonce mu svědčili, že když nemohli uvěřit ani svým očím, Ježíš před nimi pojedl. Ukazovali pak Tomášovi kosti z pečené ryby, které po Ježíšově odchodu zůstaly na stole. Apoštol ale odmítal všechny očividné argumenty a neustále opakoval: „Já vám nevěřím.“ Apoštolé znovu a znovu naléhali: „Jaký důkaz ti ještě máme dát? Jak tě přesvědčit? My jsme Ho viděli, mluvil k nám a dotýkali jsme se Ho!“ Tomáš řekl: „Já uvěřím jedině tehdy, pokud já Ho uvidím,“ a pak dodal: „a navíc, i kdybych Ho uviděl, i tak nebudu věřit ani svým očím.“ „Co tedy chceš, Tomáši?“ „Já uvěřím jedině tehdy, když vložím své prsty do Jeho ran a svou ruku do Jeho probodeného boku.“ Napětí mezi apoštoly a neústupným Tomášem trvalo celý týden, až nakonec ho ukončil samotný Ježíš. Bylo to rovněž v neděli večer. Apoštolé byli spolu i s Tomášem. Když tak spolu hovořili, najednou uprostřed místnosti zazářilo prudké světlo a před nimi stál samotný Pán. Ovládlo je velké vzrušení. Apoštolé v prvním momentu zamhouřili zrak před velkým světlem a pak s důvěrou pohlédli do tváře milujícího Spasitele. Jediný Tomáš měl dále zrak sklopený dolů. Nastalo hrobové ticho. Ježíš pak řekl: „Pokoj vám!“ Apoštolé s radostí hleděli na oslaveného Pána. Vnímali, jak z Jeho pěti ran vycházelo silné světlo. To vnášelo velký pokoj a pronikalo do hlubin duší šťastných apoštolů. Tehdy Ježíš s velkou láskou pohleděl na nevěřícího apoštola a řekl: „Tomáši, polož svůj prst sem“ a Ježíš natáhl svou ruku k němu. Tomáš padl na kolena, a z jeho očí vytryskl proud slz. V tu chvíli si uvědomil svůj hřích a poslušně vztáhl pravou ruku. Ježíš ji uchopil svou pravicí a vložil jeho prst do své probodené dlaně v druhé ruce. Pak se Ježíš mírně sklonil k Tomášovi a řekl: „Nyní vlož svou ruku do rány v mém boku.“ Tomáš se v tu chvíli, kdy jeho pýcha a nevěra byly přemoženy, úplně odevzdal Kristu. Ještě pravdivěji než před vzkříšením Lazara. Tehdy ustrašené apoštoly odvážně nabádal zůstat Ježíšovi věrnými až na smrt. Učedníci tehdy Ježíšovi namítali: „Mistře, není to dávno, co tě židé chtěli kamenovat a zase chceš do Jeruzaléma jít?“ Tomáš tehdy rozhodně řekl ostatním apoštolům: „Pojďme i my, ať zemřeme spolu s Ním.“ Jako Ježíš nezapomněl na upřímnost apoštola Petra, i když Ho třikrát zapřel, tak nezapomněl ani na Tomášovo vyznání. Petr po zapření hořce plakal a Ježíš se jako prvnímu z apoštolů ukázal právě jemu, kajícníkovi. Podobně Ježíš nezapomněl ani na Tomášovu upřímnost. Tomáš nyní, ve chvíli setkání se vzkříšeným Spasitelem, nechává bez odporu vtáhnout svou ruku do Ježíšova probodeného boku. On je přítomností vzkříšeného a oslaveného svého Pána tak vnitřně proměněn, že z hlubin duše vyjadřuje svou víru slovy: „Pán můj a Bůh můj.“ Zároveň svou lásku v tomto okamžiku svého hlubokého obrácení dvakrát vyjadřuje slovem „můj“. „Ježíši, Ty jsi můj Pán, Ty mi nejsi cizí, nejsi mi neznámý, nejsi mi lhostejný. Ty jsi můj a já jsem Tvůj. Nyní toužím pro Tebe žít a pro Tebe zemřít. Ty jsi zemřel za mne.“

Ježíš v tu chvíli viděl, že za mnoho let bude Tomášovo srdce probodené kopím právě ve chvíli, kdy bude daleko od Jeruzaléma sloužit tajemství Kristovy smrti ve svaté liturgii. Tak jako kopí probodlo na kříži Ježíšovo srdce při krvavé oběti, tak bude probodené při nekrvavé liturgické oběti i Tomášovo srdce.

Drazí bratři a sestry, před naším duchovním zrakem vidíme podrobnosti spojené s Ježíšovým slavným vzkříšením. Prvním svědkem vzkříšení je Ježíšova Matka, pak kajícnice Magdaléna, ženy myronosice, Petr oplakávající svou zradu, učedníci jdoucí do Emaus, apoštolé ve večeřadle. A pak za týden druhé setkání s apoštoly a rozhovor s Tomášem.

Dnes je slavný den Kristova vzkříšení. Nejen na Ukrajině, ale i jinde probíhá lockdown, nařízení nošení roušek a vakcinace, o které zvláště včera a předevčírem na Summitu v USA promluvili špičkoví odborníci. Zodpovědně a odvážně varovali před vážným nebezpečím, spojeným s vakcinací. Vy víte, že pseudopapež Bergoglio intronizoval nečistého démona Pačamamu, a tím na sebe stáhl úděl zrádného apoštola Jidáše. Bergoglio, ač není žádným odborníkem v medicíně, přesto sugestivně vnucuje novou, nevyzkoušenou a nebezpečnou mRNA vakcínu. Ta mění lidský genom a je součástí procesu čipizace, před kterou Písmo svaté varuje ohnivým jezerem. Je třeba vědět, že na tomto summitu odvážně vystoupil s pravdivým projevem i bývalý apoštolský nuncius USA, arcibiskup Carlo Maria Viganò. Jeho projev je historický a týká se nejen církve, ale i ohroženého lidstva. Postavit se na stranu arcibiskupa Vigana a odvážných lékařů znamená postavit se za život, a to nejen časný, ale i věčný. Znamená to být ochoten postavit se za pravdu a život a spolu s apoštolem Tomášem povědět: „Pojďme i my, ať zemřeme spolu s Ježíšem.“

Bratři a sestry, milovanou Ukrajinu nezachrání ani politika, ani ekonomika, a už vůbec ne Bergoglio či jeho církevní stoupenci. Ukrajinu zachrání svatí a odvážní muži a ženy, kteří v modlitebních strážích dnem i nocí volají k Bohu. A to jste vy. Vy, kteří se nejen modlíte, ale za Krista a za Ukrajinu jste ochotni obětovat i svůj život. I vy se setkáte ve chvíli své smrti s Ježíšem a dotknete se Ho podobně jako Tomáš. Ježíš je živý, On je stejný včera, dnes a navěky. Ježíš je s vámi po všechny dny vašeho života. I vy buďte s Ním. Brzy Ho uvidíme ve světle slávy.

Christos Voskres! Voistinu Voskres!

ZANECHAT ODPOVĚĎ

Zadejte svůj komentář!
Zde prosím zadejte své jméno

Přejít k navigační liště